Máj, lásky čas

Dualita v umění - Mácha a Warhol

Nová generace vidí svůj svět v jiných kontextech. Ovšem každý má svého otce a vývoj stojí na práci mistrů své doby. To, oč usiluji, je poznatek, že Andy Warhol je nadčasový stejně, jako Karel Hynek Mácha. Téma "Láska" oba autoři zpracovali důsledně s talentem jim vlastním. Čas je v jejich případě zajímavý pro dataci vzniku obou děl s následnou generační aktualizací. Za úvahu stojí definice umění. Co je umění a jak umění klasifikovat. Nechci zde nekonečnou debatou odvádět pozornost od důvodu textu a opřu se o poznatek, že umění definuje doba jeho existence. Když se musíme k dílu neustále vracet a nemůžeme opominout jeho existenci, klasifikoval bych je jako umění. Karel Hynek Mácha a Andy Warhol tento požadavek na umění splňují. Existují nezávisle na sobě a jako evergeeny prostupují generacemi uměnímilovného publika.

Pochopení nestárnoucího zájmu o jejich dílo bylo mnohokrát vysvětleno, ale nevyčerpáno. Má nezbytnou provokaci k neustálému používání a díky spojení básníka s vizuálním umělcem si nyní dovolím posuzovat poezii zrakem. Nelze si nevšimnout výtvarné kompozice máchovské duality slov a významů, včetně barev, které z Máje doslova ční.

Druhá otázka, co Máchu vedlo k putování po české krajině, hlavně ke starým hradům. Vtírá se odpověď jak v jeho díle, tak při pohledu na hrad Trosky. Není tam jen historická stavba. Již sopečný původ dvou čedičových homolí předurčil dualitu viděnou citlivým okem Máchy. Je otázkou, jak byl obeznámen s tajemným světem templářů. Jejich dualita ve dvou jezdcích na jednom koni, spaní dvou rytířů na jednom lůžku, k jídlu jedna miska pro dvě osoby. Tyto skryté symboly jsou známé, možná Máchou hledané. Možná pochopil jejich význam pro sdělnost ve stavbě kompozice textu, dualitou.

Andy Warhol vyřešil obdobný problém, ovšem v jiném čase a na jiném místě. Opět je místo klíčové. Všimněme si života a stylu beatníků v Americe šedesátých let. Volnomyšlenkáři putují krajinou, sice většinou auto stopem jako fenoménem doby, ale se stejným výsledkem. Poznají lépe sebe sama, druhé lidi a dohlédnou na hranici vlastních možností i za pomocí halucinogenů jak alkoholu, tak drogy. Lze tu uplatnit poznatek, že Mácha byl jejich předvoj, jak stylem života, tak provokativním vztahem k měšťácké společnosti. Nakonec ho angažovanost stála život.

Život a smrt řeší Warhol stejně jako motiv populární hvězdy. Namnožit, od čísla dva, duálně. To je spojuje. Mácha nemnoží, komponuje dualitou. Warhol dualitu použije ke komponování množení. Reálně oba své dílo tisknou. Poezie a vizuální umění se setkávají, konečně a aktuálně.

Karel Pokorný, 22. září 2019